ČTYŘ STUPŇOVÁ PŘEVODOVKA PRO PIONÝRA

Při zvýšení motorů malých motocyklů (pro terénní závody) normální převodovka nevyhovuje. Nesnáší hrubší zacházení, převody často „vypadávají“. Opravy jsou nákladné, protože se musí vyměnit téměř celá skříň. Poškozují se hlavně drážky hřídelů a přesuvná kola. Styčná plocha namáhaná na otáčení je pro vyšší výkony malá. Protože obsahová třída 50 ccm3 je nejvhodnější pro výchovu motoristické mládeže (hlavně se zaměřením na terénní závody a soutěže) hledali jsme možnosti jak normální převodovku nahradit a to tak, aby bylo možno použít typové převodovky, kterou lze koupit v Mototechně a k níž byly k dispozici náhradní díly. Nejdostupnější a přitom i nejvhodnější je čtyřstupňová převodovka z Jawy nebo ČZ 175 ccm3.Její osová vzdálenost je nepatrně větší (asi o 3,5 mm) a také celková délka je větší (asi o 8 mm).Tyto převodovky mohou být také zabudovány i do normálního odlitku skříně Pionýra, potřebné změny lze zajistit navařením.Přesto jsme se však nakonec rozhodli pro odlití nové skříně a jako model jsme použili starou Pionýra, upravenou na model sádrou lepením tak, aby její tvar odpovídal převodovce stroje 1753. Úprava není velká a může ji udělat každý odborník. Skříň může odlít na objednávku ZO Svazarmu každá slévárna. Náročnější je ale opracování, zvláště máte-li k dispozici pouze starší soustruh a vrtačku, kterými jsou svépomocné dílny převážně vybaveny. Rozteče a rozměry jednotlivých otvorů jsme přenášeli přímo ze skříně 175 cm3. Na dílech převodovky se upravuje pouze hlavní hřídel, který se zkrátí a upraví pro spojku Pionýra. Pro terénní závody musí mít motor spouštěcí zařízení, proto jsme použili z ČZ 175 i toto zařízení. Segment může zůstat téměř beze změny, pevně se naklínuje na řadící hřídel (systém jednopáky). Spouštěcí kolečka s rohatkou se musí upravit. Místo rohatky je použita válečková volnoběžka. Těleso volnoběžky se musí vyrobit, je umístěno na přítlačné desce spojky. Spouštěcí kolečko se prosoustruží nebo probrousí na hladký otvor 50 mm. Pracnost tohoto řešení spouštěcího zařízení je malá, neboť zhotovujeme pouze vnitřní díl volnoběžky (ocel 14,220 50, výška 12 mm). Provedení podle UN MTS UN 20 5415 (vypracoval VUOSO-Praha). Pro zakrytí levé strany motoru bylo nutno zhotovit dva nové odlitky, tedy i dva modely, a to pro víko a kryt spouštěcího zařízení. Odlitky jsou jednoduché a snadno obrabitelné. Vzhledem k tomu, že převodovka je mírně přesazená k levé straně, je nutno zhotovit delší hřídel kliky anebo primární kolečko s prodlouženou hlavou. S ohledem na větší pevnost celého převodového ústrojí můžeme udělat i větší primární převod (není nutné). Tím vytvoříme pro spouštěcí zařízení příznivější podmínky a nebude také nutno používat na zadním kole tak velké řetězové kolo (dnes používáme 80 zubů). Celkový převod z motoru na zadní kolo pro přímí záběr musí být 14:1 až 16:1, tj. při 9000 ot/min rychlost od 60 do 70 km/h (na přímý záběr pro terénní závody). Na převodové skříni používáme převodová kola s 11, 12, 12 a 14 zuby. Při primárním převodu 3:1 můžeme ponechat na zadním kole původní řetězové kolo a maximální rychlosti budou jen nepatrně vyšší, než je uvedeno. Vzhledem k tomu, že se nám toto řešení převodovky osvědčilo, necháváme zhotovit z prostředků Svazarmu modely na odlitky skříní a vík. Současně zpracujeme výkresovou dokumentaci na opracování uvedených odlitků tak, aby zhotovení bylo dostupné ZO Svazarmu pro jejich jezdce.

ZPĚT